Vacková, Růžena

Varianty jména:

Růžena Vacková

Datum narození:

23. 4. 1901

Místo narození:

Velké Meziříčí

Datum úmrtí:

14. 12. 1982

Místo úmrtí:

Praha

Vzdělávací instituty:

Filozofická fakulta, Univerzita Karlova

Další vzdělání (Střední vzdělání, další ústavy, univerzita Název disertace Vedoucí disertace Datum obhájení disertace atd.)

- ?: Klasické gymnázium Vyškov
- ?–1920: Gymnázium Brno
- 1920–1925: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

- Název disertace: Studie k vývoji portrétu Antiky
- Vedoucí disertace: Hynek Vysoký

Datum disertace:

?

Datum habilitace:

1930

Datum profesury:

1946

Profesní kariéra:

- 1923–1930: asistentka
- 1930–1946: docentka
- 1946–1951: profesorka
- 1952–1967: vězněna komunistickým režimem
- 1992: Řád T. G. Masaryka, in memoriam
- 1993: Zlatá medaile, Univerzita Karlova, in memoriam

- Asistentka, docentka, profesorka
- Klasická archeologie

Jméno otce

Doc. MUDr. Bohumil Vacek

Narození otce

9. 7. 1871

Úmrtí otce

20. 7. 1965

Jméno matky

Růžena, roz. Vašátková

Narození matky

14. 7. 1874

Úmrtí matky

8. 8. 1943

Sociální status rodičů (Sociální status otce, jeho posun, Sociální status matky, změny jejího životaPočet sourozenců jejich zaměstnání atd.)

- Otec: c. k. okresní lékař, zemský zdravotní referent na Moravě, ředitel Státního zdravotního ústavu, docent hygieny na Univerzitě Karlově v Praze
- Matka: dcera advokáta, starostka spolku Vesna (1921–1928), pracovnice ženského emancipačního hnutí
- Sourozenci: MUDr. Vladimír Vacek (1910–1944), lékař, vězněn a popraven během 2. odboje
Jiřina, provd. Gjuričová (1908–1984), učitelka zdravotnické školy, autorka učebnic o dietním vaření

Počet dětí

0

Vlastní bibliografie

Bibliografie: Římské historické reliéfy, Praha 1929 [vyd. 1930] a 1936. Sokrates, vychovatel národa, Praha 1939. Výtvarný projev v umění dramatickém, Praha 1948. Věda o slohu, Praha 1993. Ticho s ozvěnami, dopisy z vězení (1952–1967), Praha 2011. Vězeňské přednášky, Praha 1999.

Bibliografie o vědkyni

Adéla Gjuričová, Uvědomělé kichotiády. Politické myšlení Růženy Vackové, Soudobé dějiny roč. 12, č. 2 2005, s. 285–308.

Adéla Gjuričová, 20. stoletím s čistým štítem i utkvělými představami: Růžena Vacková, in: Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století, Brno 2006, s. 546–556.

Josef Vojvodík – Marie Langerová, Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století, Praha 2014.

Věra Ptáčková, Magická realistka Růžena Vacková, in: Ženy – divadlo – dějiny, Pardubice 2015, s. 17–23.

Ivana BláhovÁ – Lukáš Blažek – Martin Boštík – Tereza Stará, Jménem republiky! Osm případů zvůle komunistické justice, Praha 2015.

Naděžda Morávková – Michaela Pochybová, Růžena Vacková. Historička statečného srdce, 2015.

Milena Štráfeldová, Trestankyně. Příběh Růženy Vackové, Praha 2016 (2. vyd. Praha 2019).

Nikola BEČANOVÁ, Ohlédnutí za Růženou Vackovou, Slovo a smysl, roč. 34, s. 195–201.